Disperze, migrace a potulky sýce rousného (Aegolius funereus)

Severní populace jsou označovány jako nomadické, tedy potulné, nestálé. Samci vykazují větší stálost na hnízdišti než samice (Korpimäki 1986), i když ve střední Evropě byla zjištěna věrnost hnízdišti u obou pohlaví (Schwerdtfeger 1984). Nomadické samice se každoročně rozptylují ze západního Finska do vzdálenosti 500-600 km. Rozdíly v rozptylu mezi samci a samicemi jsou často spojovány s periodickým kolísáním početnosti a dostupnosti potravy během zimy. Nedostatek potravy podněcuje samice k rozptylu, zatímco u samců stoupá potřeba obhajovat hnízdní dutinu, což ovlivňuje jejich stálost (Korpimäki et al. 1987).

Ve střední Evropě jsou dospělí ptáci stálí nebo přelétaví (do 20 km), avšak mláďata mají tendenci k rozptylu do okolí, a to i na větší vzdálenosti. Některé výsledky kroužkování se však odchylují od tohoto pravidla, neboť např. dospělý sýc kroužkovaný koncem srpna na východním Slovensku byl kontrolován v říjnu téhož roku na pobřeží Baltu (720 km), sýc kroužkovaný v Rusku v březnu jako adultní jedinec byl nalezen v prosinci téhož roku na severním Slovensku (rok kroužkování a nálezu není uveden, pozn. autora). Do konce roku 2002 bylo v ČR a SR známo celkem 26 výsledků kroužkování, všechna zpětná hlášení se však týkají samic kontrolovaných v budkách (Cepák et al. 2008).

Autor: Karel Poprach 

Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus)

Hnízdní populace sýce rousného byly studovány obdobnými metodami po dobu minimálně čtyř let u třiceti evropských populací, a to v Německu, Norsku Švédsku a zejména ve Finsku. Na základě provedených studií byly stanoveny indexy cykličnosti odhadující rozsah fluktuace hnízdní populace. Indexy cykličnosti se v oblasti střední Evropy a Fenoskandinávie zvyšují z jihu na sever a ze západu na východ (Korpimäki 1986). V oblasti Fenoskandinávie více souvisejí s vrstvou sněhové pokrývky než se samotnou geografickou polohou a jsou vyšší v oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou než v oblastech s nižší sněhovou pokrývkou. Sýc totiž není schopen přes větší množství sněhu proniknout k potravě vyskytující se pod sněhem a je tak nucen se přesunout do oblastí s nižší sněhovou pokrývkou, což zapříčiňuje určitou nestabilitu jeho populace (Korpimäki 1997).

Sýc rousný hnízdí vždy v dutině stromu nebo v budce. Páry nejsou trvalé a zřejmě se vytvářejí každým rokem znova. K páření dochází v noci na větvích stromů. Během toku samec intenzivně obhajuje hnízdní dutinu, do které samice snáší od konce března do konce května snůšku 4–7 bílých vajec. Na vejcích sedí samice 26–27 dní. Samice zasedá na snůšku po snesení prvního vejce, mláďata se líhnou v intervalu 2 dní tak, jak byla jednotlivá vejce snášena. Mláďata jsou vyváděna ve stáří 30–35 dní, po vyvedení jsou vzletná a do dutiny (budky) se již nevracejí. Rodiče mláďata krmí ještě delší dobu po vyvedení z hnízda, délka mimohnízdní péče však není známa (Hudec & Šťastný 2005). Početnost hnízdní populace, počátek hnízdění, počet vajec ve snůšce a počet vyvedených mláďat sýce rousného se odvíjí od nabídky potravy – drobných savců na hnízdišti. Hnízdní populace sýce tak každoročně velmi silně kolísá v závislosti na gradačních cyklech drobných zemních savců (Poprach unpubl.).

Autor: Karel Poprach

LOKALIZACE BUDEK DLE ROKU INSTALACE

LOKALIZACE DOUPNÝCH STROMŮ DLE PŮVODU DUTINY

{tab oba druhy}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_DUTINA_m.kml'| zoomWheel='1'}
{tab strakapoud}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_DUTINA_straka.kml'| zoomWheel='1'}
{tab datel černý}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_DUTINA_datel.kml'| zoomWheel='1'}{/tabs}

LOKALIZACE DOUPNÝCH STROMŮ DLE DRUHU STROMU S DUTINOU

{tab všechny druhy}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_m.kml'| zoomWheel='1'}
{tab topol}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_topol.kml'| zoomWheel='1'}
{tab smrk}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_smrk.kml'| zoomWheel='1'}
{tab olse}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_olse.kml'| zoomWheel='1'}
{tab modrin}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_modrin.kml'| zoomWheel='1'}
{tab jerabina}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_jarabina.kml'| zoomWheel='1'}
{tab javor}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_javor.kml'| zoomWheel='1'}
{tab jasan}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_jasan.kml'| zoomWheel='1'}
{tab dub}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_dub.kml'| zoomWheel='1'}
{tab buk}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_buk.kml'| zoomWheel='1'}
{tab briza}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_STROM_briza.kml'| zoomWheel='1'}{/tabs}

LOKALIZACE DOUPNÝCH STROMŮ DLE PROJEKTU

{tab oba projekty}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_PROJEKT_m.kml'| zoomWheel='1'}
{tab OP ŽP - Ochrana a podpora sýce rousného v Moravskoslezském kraji}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_PROJEKT_msk.kml'| zoomWheel='1'}
{tab OP ŽP - Ochrana a podpora sýce rousného v Olomouckém kraji}{mosmap kml='http://tyto.cz/media/kml/doupne_stromy_PROJEKT_olk.kml'| zoomWheel='1'}{/tabs}